Vraveli sme najmä o politike, niektoré vyspelé firmy vraj skracujú osemhodinový pracovný čas, čo podmieňujú zákazom fejsbúku a iných sociálnych sietí. Len pre zaujímavosť prikladám citáty a statusy z fejsbúku z dopoludnia 10. 1. 2017:
- Na tento rok majú poslanci naplánovaných 84 pracovných. dní. Nie je to veľa? Neunavia sa?
- Psychopatologickoanatomický je nádherné slovo!
- Keď sa človek odfotí so známou osobou a zverejní to na FB, stúpne jeho kredit v spoločnosti? Alebo získa nejaké zásluhy?
- Prečo bolo v Dudinciach mínus 30 stupňov? Prečo je zima, keď sa globálne otepľuje?
- Inštrukcia nasadiť v lietadle kyslíkovú masku najskôr sebe, až potom dieťaťu či inému blízkemu, je výstižnou definíciou lásky.
- Ach, tak aj nám uhynul dvaapolmesačný zajko. Taký krpánik maličký, veľmi bol zlatý, bol o polovicu menší ako jeho súrodenci, ale veľmi životaschopný. Vyzerá to tak, akoby ho pri zohrievaní nechtiac zadusili. Bol sploštený ako placka. Smutná som, no je mi jasné, že takto to v prírode funguje. Prežijú len najsilnejší.
- Mozgy utekajú za hranice. Ešteže pohlavné údy tu ostávajú.
- Hľadám majstra, ktorý mi navŕta pár dier, a ktorý rozumie elektrike.
- FB mi pripomenul moje pracovné prostredie – zborovňu a kolegyňu Evičku, s ktorou sme spolu sedávali za pracovným stolom. Ja napravo od nej. Občas som jej musela fixkou nakresliť doprostriedka kolmú čiaru, aby nezasahovala do môjho „územia“. Teraz jej stôl patrí celý.
- Obvinenie výtvarníka Petra Kalmusa pre poškodený pamätník zrušili. Polícia má poškodenie Pamätníka osloboditeľov prešetriť znova a poriadne.
"Důvodem, proč se zástupy lidí staly aktivními uživateli Facebooku, byla naděje na dvě věci, o kterých museli snít, aniž tušili, kde je hledat a najít, pokud je na internetu Zuckerberg nenabídl svým spolužákům z Harvardu. Za prvé se museli cítit příliš osaměle, ale z jakéhosi důvodu pro ně bylo obtížné s pomocí prostředků, které měli k dispozici, ze své osamělosti uniknout.
Za druhé si musely připadat velmi opomíjení, odstrčení, přecházaní a celkově odstavení na vedlejší kolej, vyhnaní a vyloučení, ale znovu po ně bylo obtížné, ne-li nemožné, se dostat ze své anonymity pomocí dostupných prostředků. Zuckerberg jim nabídl ony prostředky, které tak marně hledali a dlouho postrádali a oni po této přiležitosti skočily (…) Získaná ,blízkost‘ je bezpochyby rychlejší, nevyžaduje téměř žádné úsilí a je prakticky bez rizika, ale podle mnohých je na tom mnohem hůře, pokud jde o potlačení touhy po plnohodnotné společnosti (…).
Nástup zpovědní společnosti signalizoval konečné vítězství soukromí, jednoho z nejvýznamnějších moderních vynálezů – a zároveň počátek jeho pádu, závratného pádu z vrcholu. Bylo to vítězství vskutku Pyrrhovo: soukromí napadlo, dobylo a kolonizovalo veřejnou sféru, ale na úkor svého práva na tajemství – svého definujícího rysu, nejopečovávanějšího a nejvášnivěji bráněného privilegia."